Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Jedenáct tisíc lidí odmítá rozšiřování prvních zón NP Šumava


    Petice „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava", kterou podepsalo 11 000 občanů, byla dne 29.11. 2012 předána do rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha. Přítomen byl také senátor Marcel Chládek, který je předsedou Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ti převzali podpisové archy od členů petičního výboru: Petra Martana, poradce v lesnictví; Naděždy Kavalírové, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR; Josefa Kalbáče, poradce prezidenta republiky. Mezi další účastníky patřil i jeden ze šumavských starostů Jiří Jukl z Města Hartmanic.

     

    Začátkem listopadu byla petice již odevzdána do Poslanecké sněmovny, kde bude v nejbližší době uspořádáno Veřejné slyšení. Také v Senátu petenti překročili potřebnou desetitisícovou hranici a budou vyslyšeni a obsah petice projednán na nejbližší schůzi.

     

    Podepsaní občané odmítají zvyšování rozlohy prvních zón v návrhu zákona o NP Šumava, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Vyzývají zákonodárce, aby odhlasovali zákon, který trvale určuje 1. zóny v rozsahu do 20% území a zamezuje tak dalšímu usychání lesů.

     

    Dle členů petičního výboru není navrhovaná 35% rozloha prvních zón výsledkem odborné analýzy stavu a racionálního uvažování. Je jen výsledkem aritmetického průměru názorů účastníků Chalupova kulatého stolu. Připomeňme, že někteří tito účastníci nesou spoluodpovědnost za ekologickou devastaci lesů Šumavy a doposud unikají alespoň morálnímu odsouzení.

     

    Jde o 9 000 ha území zelených lesů, které může být zachráněno před uschnutím tím, že nebude zákonem zařazeno do 1. zón ihned či v budoucnu. Návrh zákona otevírá cestu k uschnutí lesů v oblastech Povydří, Křemelné, Kvildy a Borové Lady. To by bylo špatně a nepřirozené. Jde o 9 000 ha lesů, v nichž by mohl i v budoucnu existovat vysoký zelený les a v jeho stínu růst nový. Jedině tak to má být.

     

    Problémem současné doby již není žír kůrovce. Dnes se ptáme, co se stane v lesích NP až přijde další orkán a padne větší množství stromů. Zachová se správce parku a MŽP stejně, jako v r. 2007, kdy se úmyslně napadené dřevo nechalo bez zpracování? Pokud bude schválen návrh zákona, který stanoví 35% území v režimu bez zpracování polomů a bez kácení kůrovcem napadených stromů, tak se katastrofální historie bude znovu opakovat.

     

    Za petiční výbor
    Petr Martan

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #10 Michal Brom 2012-12-04 23:17
    Na to lze jen komentář mého kamaráda biologa snažícího se zachránit 10x10km původního pralesa na Borneu před devastací...:
    "Nemůžeme se divit těmto teprve se rozvíjejícím národům když chuť ochránit kousek lesa (né plantáže) není ani u nás..." S.L.
    Citovat
     
     
    #9 Petr Martan 2012-12-01 22:10
    Pane Rys,doporučuji se zajímat např. o hospodářské lesy Lesního závodu Boubín. Tam s pomocí lesnických zásahů se i přes 50% lesů obnovuje přirozeně, tedy pod vysokými zelenými stromy rostou ty mladé.Jedině tak to má být. Pokud to příroda nedokáže sama, tak potom se uměle vysazují stromky.
    U NP Šumava ve 2. zónách se přirozeně les obnovuje jen na několika % ploch.
    Citovat
     
     
    #8 Zdeněk Chval 2012-11-30 18:38
    Tak pan martan to je lesák vý co píše neni to hlupák ale to je jedno.

    podle mne je třeba nejprve začít zde všichni spolupracovat obce kraj správa chko a np šumava ministerstvo životního prostředí hnutí duha pokud sou skutečně ekologové a de jim o tu ochranu přírody atd
    je třeba aby si sedli a řekly každý svůj nazor myšlenku a nápady co a jak řešit
    to je obce park duha ekologove občané šumavy a to dokud nebude tak se nic nehne dál a společnými silama vytvořit taký zakon o ochraně šumavský přírody který bude vyhovovat všem a zatím se někde v praze rodí zase paskvil který bude škodit takže nejde o kurovce nejde o les přírodu ta se spamatuje i bez nas to je jistý ale to je spíš všechno problém mezilidských vztahu a chovaní a to je ono to je ten problém nikolivto že sežral kurovec les ten brouček za to nemuže on je tak naučen ale lidi sou hlupaci když se nedokaží domluvit na maličkostech holt asi su na obou stranách berani a to je těžká domluva když se stojí za svím
    Citovat
     
     
    #7 Miroslav Rys 2012-11-30 15:29
    Cituji Zdeněk Chval:
    važený Miroslav Rys přečtěte si něco od Josefa Johna lesníka schwarzenberského panstvý .....

    Pane Chvale, nerozporuji to, že současné lesy nejsou původní. Dobře to vím. Ale to není jádro mé připomínky.

    Rozporuji tvrzení pana Martana, že pakliže necháme uschnout nějaký les v srdci Šumavy, že Šumava nebude zelená. Ano, je problém přenosu kůrovce mimo jádro Šumavy. Ale není možné rezignovat na existenci přirozeného lesa kvůli hospodářským zájmům obcí a soukromých vlastníků okolních lesů.

    S myšlenkou přirozeného vývoje lesa v srdci Šumavy dle mého není v rozporu citlivá výsadba dřevin původního šumavského lesa.
    Citovat
     
     
    #6 Zdeněk Chval 2012-11-30 14:56
    Miroslav Rys ano chodíte do suchého lesa ale i ten suchý les je hospodářský les nerostl tam samovolně ale byl vysazen lidma to že tam došlo k zmlazení je spíš štěstí že nad tim stali smrky který byly už plodný a měli šišky se semeny a vedle byl mladší porost a nemohlo k tomu dojít kde nic neni nic nenaroste
    Citovat
     
     
    #5 Zdeněk Chval 2012-11-30 14:06
    mi takže ono to chce dělat pomalu to předělat na prales nebo spíš kulturní přírodě podobný les ale i tak to nepude bez zasahu člověka vždy se bude muset i o ten přírodě podobný les pečovat bez člověka to nejde a dale ne celou chranit bud bude šumava pro všechny
    pro turisty
    pro místní obyvatele který budou mít i nějakou tu obživu práci
    pro přírodu
    a celé to bude v jedné harmonii a bude to spolupracovat dohromady jináč to nemá žadný význam i mi lidé sme součastí přírody a mame právo si zní jak brat tak ji i vracet to co si vezmu z lesa tak zase vratím takže neuznávam žadné nasilné předělání což se dnes děje že se dělá násilí na přírodě ale sem zastance pozvolného pomalého přrdělavaní na přírodně užitkovohospoda řský les k pralesu se to už stejně nevrátí na to už je to hodně předělaná krajina že by to trvalo 100 tisíc až 200 tisíc let než by se stoho stal prales
    Citovat
     
     
    #4 Zdeněk Chval 2012-11-30 13:56
    važený Miroslav Rys přečtěte si něco od Josefa Johna lesníka schwarzenberské ho panstvý z roku 1870 knížky od karla klostermana přečtěte si Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala dale šumava potřebuje v první řadě toto zmenšit monokulturní porosty tím že na vytěžená místa se zasazí listnače a jiné jehličnani na šumavě chybý buky duby habry javory modříny z jehličnatých především tis a jedle a to je třeba a smrk stepilí to co vy ste viděl bude za 80 až 100 let zase sežraný ten smrk co tu roste nemá na kurovce obranu je to zavlečený druh smrku z alpské oblasti v době kdy byla u moci marie terezie tak byla šumava vykácená a ten buk co tu rostl ten je k vidění v zamcích a palacích ve vídni a po celém rakousku pak se sazel ten to smrk kvuli vláknině aby měli rakouští úřadové na co psát tak se sazel tento smrk kvuli vláknině a v roce 1870 byla vychřice a nasledně kurovec padlo 3 miliony stromu proto se postavili sklařský pece a zase se nasazelo znova to samí a to mame problém dnes
    Citovat
     
     
    #3 Miroslav Rys 2012-11-30 11:41
    Chápu, že soukromí nebo obecní majitelé okolních lesů mohou být poškozeni a je zapotřebí to řešit.

    Ale do okolí tzv. uschlých lesů chodím často a ve stínu mrtvých stromů vidím hustý mladý porost.

    Ve stínu klasického hospodářského smrkového lesa žádný mladý hustý porost nevidím. Aby mohl vyrůst nový hospodářský les musí se první celý vykácet a na něm ručně vysázet nový les.

    Proto si myslím, že bychom měli obětovat část naší krajiny ve prospěch přirozeného lesa a nechat část šumavy uschnout, aby mohla vyrůst nová šumava. Na Březníku již dnes je opět zeleno a za pár let ani nebude vidět, že tam byla nějaká kůrovcová kalamita.

    Lesů v Čechách máme víc než dost a proto si můžeme dovolit i finančně nechat pár hektarů přirozeného lesa.
    Citovat
     
     
    #2 Pavel Rec 2012-11-30 10:54
    K zonám NP by se měli vyjadřovat lidé ,kteří lesnictví rozumí.A ne různí a spol....Připadá mně to už jako dříve před r.1989 -odborným pracovníkům radili soudruzi z okresu a odbory.Prostě,k dyž se chce tak to jde.Dříve odborní pracovníci Kaňák,Peřina i můj otec ,který s těmito odborníky spolupracoval by museli všechny ty rádo tomu rozumějící vyhnat hodně daleko. lidé probuďte se.Lesy mají řídit lesáci s delší praxí v oboru a ne politicky zdatní.Lesu zdar.
    Citovat
     
     
    #1 Jirka Dolejší 2012-11-30 08:50
    Je fakt zajímavý, že Martan a spol protestuje proti návrhu z MŽP a ministra Chalupy, jehož záměrem je udělat z Správy NP dobře fungující komerční firmu a co nejvíce omezit vliv přírodovědců a dalších živlů... Martan se nejdřív radoval z nového ministra a ředitele NP a teď tohle :-)
    Stále mne fascinuje jedna věta na konci 5. odstavce: "...Jedině takto to má být." Kde bere tu jistotu????
    Citovat