Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Z čeho se zpovídá muž v přechodu?


    TŘEBA Z TOHO, JAKÉ TO JE BÝT v kůži PAJDAJÍCÍHO KARIBU  a  také z toho, jak se z toho nezbláznit a naopak se co nejdřív "dostat na všechny čtyři".

    Knížní novinka  PAJDAJÍCÍ KARIBU - ZPOVĚĎ MUŽE V PŘECHODU  dokáže rozesmát i probrat vážné chvíle s hodně velkým nadhledem.

    O tom, že je psána s lehkostí a vtipnou nadsázkou, svědčí už autorův úvod:

    obalka karibu
    Varování autora:

    Kniha je naprosto výjimečná tím, že nedostala a s největší pravděpodobně nikdy nedostane žádné literární ocenění. Kniha není doporučována žádnými literárními kritiky, ani nakladateli. Přečtením této knihy se ve svém okolí a mezi svými přáteli stanete naprosto výjimečnými i vy. Knihu a jejího autora totiž dosud nikdo nezná.

     

    PAJDAJÍCÍ KARIBU  s podtitulem  ZPOVĚĎ MUŽE V PŘECHODU je duševní terapií nejen pro zmíněnou skupinu čtenářů. Nejen 'střední věk' v ní najde odraz sebe sama v nahlédnutí do duše a životního příběhu amatérského, nicméně nadaného běžce, polykajícího stovky a tisíce kilometrů svobody, jehož sportovní kariéru přerušilo zranění.

     

    Text jsem dal přečíst své dceři, "Tak co, myslíš, že to někdo bude číst?" zeptal jsem se, dychtě po pozitivní odpovědi. Pozitivní odpověď zněla:  "No, takoví ti chlapi po padesátce, ti by se v tom mohli najít."

    Chvíli se odmlčela a pak dodala: "A možná i ženský, které osud potrestal tím, že mají něco takovýho doma."

     


    "Život začíná náhodou. Neuvěřitelným řetězem náhod..."

     

    Vesele i vážně, s nadsázkou i v konfrontaci s realitou proti níž není jiné obrany než ji přijmout, popisuje Petr Krčmář  svůj příběh, příběh "pajdajícího karibu", který se nevzdal, svou pyšnou hlavu nesklonil  a své "neduhy" vyzval na souboj.

    ***

    Příhody s křečemi často patří k těm veselým, tragikomickým. Alespoň jednu historku za všechny a už toho masochizmu nechám.

    Jednou nám na Šumavském maratónu počasí připravilo nezvyklé jaro. Sluníčko pralo na plné obrátky. V Českých Budějovicích prý ten únorový den dokonce naměřili rekordní dvacítku! Sníh ubýval před očima. Na opalovačku fantastické, na pořádání tak velkého lyžařského podniku problém. Trať byla několikrát před startem změněna a zkrácena. Zoufalí pořadatelé nám v kritických úsecích házeli sníh lopatami přímo pod lyže. Přesto jsme některé úseky proklouzali jen na mokré trávě nebo obnaženém mokrém asfaltu. Každý lyžař má ke skluznici svých lyží citový vztah. Takže žádná velká radost Ten rok jsem neměl nalyžováno příliš mnoho kilometrů. Závod v horku na rozbředlé kaši vykonal své. Byl jsem rád, že jsem se doplížil do cíle a po závodě se dopotácel do auta. Kombinéza i veškeré prádlo bylo nacucáno potem jako nějaký mokrý obklad. Toužil jsem se toho mokrého zábalu rychle zbavit a převléci se do suchého. Auto bylo vždycky mojí šatnou. Prostě takové malé soukromé království. Nechtěl jsem zbytečně plýtvat pohybem. Už tak jsem toho měl dost. Pokusil jsem se stáhnout si kombinézu, slipy i podkolenky najednou jedním mistrným tahem. Nepovedlo se to. Chtěl jsem toho moc. Příliš razantní pohyb nastartoval intenzivní křeč v břišních svalech. Pud sebezáchovy mě přinutil rychle se narovnat a ponechat srolovanou kombinézu i slipy na kotnících. Parkoviště bylo plné lyžařů. Vedle mého auta právě skupinka závodnic probírala své zážitky z běžecké trati. Rychle jsem si rukama zakryl intimní partie a věřil, že mě ta křeč přejde. Přešla, ale jen do té doby, než jsem se zoufale pokusil dokončit převlékací manévr. Podruhé, potřetí, popáté. Úchyl v autě na parkovišti! Hrozný pocit! Trpělivě jsem testoval a měnil motoriku pohybu, až se nakonec povedlo. Proces převlékání jsem dotáhl do vítězného konce. Striptýz zůstal naštěstí bez povšimnutí, proto jsem mravokárně potrestán nebyl. Ty závodnice opřené o mé auto se opravdu zajímaly výhradně o výsledky dosažené v právě dokončeném závodě.

    ***


    Podobně pojatých situací je v útlé knížce víc než dost.  Ale to už si musíte přečíst sami...a dámy, možná začnete některé z neduhů svých drahých mužských poloviček milovat a vnímat je  zcela svěžím způsobem...!

     

    PAJDAJÍCÍHO KARIBU  vydal a vytiskl Typos, tiskařské závody, s. r. o. Klatovy,  podporovatel regionální literatury, z jehož produkce už vyšla hezká řádka zajímavých, a na trhu velmi úspěšných, publikací.

     

    Jestli chcete udělat radost nevšedním dárkem, využijte této knižní novinky a  poohlédněte se po ní v knihkupectvích! Pro ty, kteří jsou přeci jen ze vzdálenějších míst  je tu  náhradní varianta  osobního maratonu:

    E-SHOP VYDAVATELE > ZDE

     

    Tak neváhejte a postavte se na start! (Nebo do cíle???)

    -red-

     

    Úryvky z knihy jsou  zveřejněny se souhlasem autora.

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 Dagmar Bílá 2015-01-31 19:15
    Dobrý den,
    tuto knihu jsem si opravdu ráda přečetla. Dříve jsem také sportovala a zmínka o Šumavském maratonu v ní mne také něco říkala. Můj otec kdysi pomáhal jako sekretář tohoto závodu a i já jsem ho jednou jela. Proto tyto pocity znám a popisované prožitky ze sportu v této knize mne velmi zajímaly.D.Bílá
    Citovat