Názor K. Beránka: Podivná radost

sklo

 

V sobotu 7. června se ve Vimperku konal první ročník Dne hudby. Patrně některý nezbeda chtěl vyjádřit svou radost, že přijedou dechové soubory i z jiných měst, a vysklil veřejnou vývěsnou tabuli v ulici Karla Weisse. Je velkou záhadou, jaké motivy vedly tajného fanouška hudby k rozbití skla. To vše se stalo z pátka na sobotu. Pokud se ale někdo z hostů šel projít po městě směrem k sídlišti, byl určitě nemile překvapen touto novou výzdobou. Patrně se více díval pod nohy, aby si nezpůsobil nějaké nepříjemné zranění. Vždycky se bohužel najdou bezmozci mezi námi, kteří tímto způsobem projeví svoji velice nízkou inteligenci. Jako dobrá vizitka to jistě nepůsobilo. Nejsmutnější ovšem na celé věci bylo to, že sklo z rozbité vitríny bylo uklizeno až ve čtvrtek odpoledne. To se opravdu jen čekalo na to, až si někdo pořeže nohu o roztříštěné sklo? Nikdo zřejmě nic neviděl a nikoho to nezajímalo.

Karel Beránek