Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • 2 × Modrý sloup: diskuse neustávají


    Diskuse neustávají

     

    Z prostého otevření cesty Luzenským údolím se stal rozhodnutím soudu rázem kontroverzní případ, mediálně vděčná kauza, ke které se vyjadřují desítky odborníků i laiků. Rozebírají případ ze všech stran – soudu, národního parku, turistů... PRO? PROTI? A jak to nakonec dopadne?

     

    NÁZOR první:

    Otevřený dopis českému soudnictví

    Vážení čeští soudci. Dovoluji si vás – jako laická fyzická osoba, která zná praktiky českých ultraekologů a dlouhodobě s nimi seznamuje českou veřejnost - upozornit na některé nesrovnalosti. Vždy jsem se domnívala, že činnost soudů spočívá v hodnocení dostupných důkazů, nikoliv v určování, která z četných hypotéz (myšlenek či nápadů) je pravdou a priori. Asi se osudově mýlím. Nicméně, byla bych velmi nerada, kdyby se rozhodování soudů osudově mýlilo v zásadních otázkách ochrany životního prostředí.

     

    Jihočeský krajský soud rozhodnutím zrušit rozhodnutí Správy Národního parku Šumava, týkajícího se otevření cesty na Modrý sloup Luzenským údolím:

     

    1. popřel sebe sama

    2. zpochybnil tvrzení Ústavního soudu

    3. špatně vykládá zákon tím, že stanovil nově definici ZÁMĚRU podle § 45h zákona o ochraně přírody a krajiny a § 3 písm. a) zákona o posuzování vlivů

    4. prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade Krajský soud v Českých Budějovicích na roveň provozování tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska a rušení tetřeva lidskou nohou na Šumavě. Soud považuje zákaz rušení tetřeva za základní podmínku jeho ochrany. Zcela tak pomíjí přírodní zákonitosti a vazbu tetřeva jako druhu na určitý biotop.

    POPŘENÍ SEBE SAMA

     

    Krajský soud zrušil rozhodnutí Správy Národního parku Šumava o vyznačení a otevření cest na Modrý sloup Luzenským údolím mimo jiné proto, že opomenutými účastníky řízení měly údajně býti i právnické osoby – které deklarují zájem o ochranu životního prostředí, tedy konkrétní  ekologické neziskovky. Ve svém rozhodnutí vychází soud hlavně z jejich stížností a připomínek. Soud sám však zcela opominul jako účastníka svého řízení Správu Národního parku Šumava. Neinformoval ji ani o konání tohoto řízení.

    ZPOCHYBNĚNÍ ZÁVĚRU ÚSTAVNÍHO SOUDU

     

    Tím, že účastníky řízení o vydání rozhodnutí Správy parku - vyznačení a otevření cesty Luzenským údolím -  mají býti podle krajského soudu Okrašlovací spolek Zdíkov či Česká ornitologická společnost, které nenesou žádnou hmotnou, ani jinou odpovědnost za dění v Národním parku Šumava, postavil krajský soud na hlavu opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že pouze fyzická osoba je nositelem práva na příznivé životní prostředí a jedině fyzická, nikoliv právnická osoba,  může podléhat negativním vlivům životního prostředí, a proto může být účastníkem obdobných řízení.

    STANOVENÍ NOVÉ DEFINICE ZÁMĚRU A KONCEPCE V ROZPORU S EXISTUJÍCÍMÍ ZÁKONY

    Záměrem jsou podle českých i evropských zákonů, směrnic a jejich výkladu: stavby, činnosti a technologie, nikoliv možnosti, hypotézy, úvahy či náhlá vnuknutí. Mám-li myšlenku na to, že si vyrobím z nezralých makovic opium a jeho prodejem se obohatím, pak nic nestavím, nevyrábím, neprovádím žádnou trestnou činnost. Možnost, že chůzí turistů Luzenským údolím bude rušen tetřev, je stejně hypotetická jako tvrzení, že tetřev žije v Luzenském údolí. Není prokázáno ani jedno, ani druhé. Přesto je zrušeno rozhodnutí Správy Národního parku o vyznačení cesty Luzenským údolím a o jejím otevření turistům.

    ŠPANĚLSKÉ POVRCHOVÉ DOLY

    Doslova směšné je i soudem citované tvrzení „ekologů“, že rušení tetřeva je zásadním problémem jeho ochrany. Problém rušení tetřeva lidskou chůzí pak soud – prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade na roveň těžební činnosti tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska. A rozhodnutí Evropského soudního dvora v kauze španělských dolů označuje za precedens i pro kauzu šumavskou. Je to samozřejmě nonsens, jenž svědčí pouze o tom, že soud si ani neověřil blíže nespecifikovanou „argumentaci“ žalobce a slepě ji ve spisu papouškuje, aniž ví, čeho se vlastně rozhodnutí soudního dvora týká. Navíc soud svým rozhodnutím pouští turisty do oblasti, ve které prokazatelně žije více tetřeva a může tam být daleko více rušen než v Luzenském údolí. Takové informace soud měl k dispozici již z rozhodnutí prvoinstančního orgánu, Správy NP Šumava. Soud se neobtěžoval, aby správu do svého řízení zahrnul, a tím se sám dopustil procesní chyby.

    MOHOU ZDE ŽÍT TETŘEVI?

    Takto vypadalo dne 12.7.2013 Luzenské údolí. Vidíme vinutou cestu, kolem bezlesí a suchý les. Bystré oko zaznamená i několik  živých  smrků podél potoka. Tetřev je hrabavý pták označovaný jako lesní kur. Tedy něco jako lesní slepice. Živí se výhonky stromů a dále lesními plody. Mláďata vyžadují bílkovinu, která tvoří 30-50% jejich stravy. Bílkovinu nalézají tetřevi především v mraveništích, v kuklách a larvách mravenců .

    Suchý les, holiny, ale ani bezlesí – nemohou být  vhodným biotopem pro tetřeva. Nejsou zde zelené výhonky, borůvky jsou utlačovány jinými, v růstu agresivními rostlinami. Nejsou zde ani mraveniště s mravenci. Tetřevi tu nenalézají útočiště, potravu, ani ochranu. Tetřevům vyhovuje nejvíce rozvolněný les. Zásadní otázka, kterou české soudnictví neřeší a řešit ani nemůže: MOHOU V LUZENSKÉM ÚDOLÍ ŽÍT TETŘEVI? Ale pokud není schopno tuto otázku zodpovědět, jak může na základě vzdušných hypotéz rušit rozhodnutí Správy parku? To se přitom opírá o odborné expertizy vlastních zoologů a ornitologů a o příhraniční mezinárodní výzkumný projekt, který se výskytu tetřeva v inkriminované oblasti věnoval tři roky. Z výzkumů a nálezové databáze Správy NP Šumava vyplývá, že cesta Luzenským údolím je tetřevů prostá. Tedy že tetřev v Luzenském údolí nežije.

    Jak vidíme, Bavoři, které jistě nikdo nepodezírá z toho, že by nedodržovali zákony Evropské unie, turisty omezují jen v době vyvádění tetřevích potomků. Od 15.července je cesta na Modrý sloup otevřená. Otázkou zůstává, zda se bavorský turista u Modrého sloupu zastaví, otočí a vrátí se? Spíše bude hledět nevěřícně na české zákazy, které jsou nepochopitelnou odchylkou, jíž se naše země na hony vzdaluje od normálně se chovajících členů Evropské unie. A je možné, že bavorský turista podá oprávněnou žalobu na český stát pro omezování volného pohybu a osobní svobody. Pokud si ovšem neřekne, že je na Balkáně a nic podobného nemá smysl.

    Omluvou pro rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích budiž fakt, že čeští ultraekologové jsou neodbytní demagogové a paraziti této společnosti. Deformují nejen samotnou podstatu myšlenky existence a činnosti nevládních neziskových organizací, ale i základní principy ochrany přírody. Daří se jim to již dvě desetiletí.

    V dobrém a s omluvou za laické slovní obraty (nejsem právník)

    MUDr. Jitka Marková, České Budějovice

     

     

    NÁZOR druhý:

    Stínová vědecká rada NP Šumava : ke zrušení cesty Luzenským údolím

    Soud zrušil nezákonná rozhodnutí Správy NP Šumava a Ministerstva ŽP o otevření cesty Luzenským údolím

     

    Způsob, jakým Správa Národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí povolily otevření turistické cesty Luzenským údolím, jedním z nejcennějších míst Šumavy, je nezákonný. Rozhodl tak dnes krajský soud v Českých Budějovicích.

     

    Cestu z Březníku na Modrý sloup, spojující českou a bavorskou část Šumavy a vedoucí jádrovou oblastí výskytu kriticky ohroženého tetřeva hlušce, není možné tímto způsobem otevřít. Správa NP Šumava totiž při posuzování, zda cesta a hlavně provoz na ní nebude mít na tetřeva rušivý vliv, nezohlednila stav celé tetřeví populace v rámci Šumavy, jak jí to přikazuje Zákon o ochraně přírody (č. 114/1992 Sb.), ale rozhodla pouze o této jediné cestě bez vazby na celý park. Takováto „salámová metoda“ je nepřípustná, protože by při opakování mohla vést k otvírání dalších cest bez ohledu na negativní vliv na šumavského tetřeva. Správa NP Šumava má přitom k dispozici předchozí posudky, které právě cestu Luzenským údolím vylučují a doporučují jiná alternativní řešení. Tyto studie však byly současným vedením NP Šumava ignorovány.

     

    Na Šumavě se vyskytuje jediná životaschopná populace tetřeva hlušce ve střední Evropě a Správa NP by ji měla chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak její ochranu prolomit. Právě kvůli tetřevovi je Šumava nejen národním parkem, ale i Ptačí oblastí podle evropské legislativy,“ říká profesor Vladimír Bejček, ornitolog a člen Stínové vědecké Rady NP Šumava.

     

    Docent Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady NP Šumava, k tomu dodává: „Plně chápeme a respektujeme nutnost turistického propojení české a bavorské strany Šumavy, ale nelze kvůli tomu porušovat zákony. Až Správa NP nebude chytračit a nechá zpracovat studii respektující Zákon o ochraně přírody, kompromis se jistě najde. Navíc dnes již další cesty propojující českou a bavorskou část Šumavy existují.“

     

    (tz, svr m. hrezikova)

    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

    Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 21 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

    SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

     

    Sdílet