Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Otázky a otazníky – mezinárodní i tuzemské


    NÁZOR MIROSLAVA KREJČI: Českou republiku a její ústavní a parlamentní instituce (prezidenta, Senát, Poslaneckou sněmovnu) navštívila ve dnech 18. a 19. března předsedkyně Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace Valentina Matvijenko se svým doprovodem. Do Senátu zavítala hned po příletu do Prahy a během jednání bylo možné zaznamenat několik zajímavých momentů.

     

    Prvním z nich bylo výrazně širší spektrum bezpečnostních opatření – přece jen se jedná a vrcholného ústavního činitele světové velmoci a možná o jednu z nejvýznamnějších zahraničních návštěv Senátu v tomto roce. Druhým momentem pak byla nabídka ruské delegace na uzavření smlouvy o spolupráci mezi Radou federace a Senátem, jako horních komor parlamentů Ruské federace a České republiky. Opakovaně pak byla též zdůrazněna připravenost ruských subjektů realizovat dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Téměř stejně často zazněly také připomínky ke zjednodušení vízového styku mezi RF a ČR a mezi RF a EU. Z druhé strany stolu pak opakovaně zaznělo, že Senát je jakousi opoziční komorou a proto se vymezuje k některým oficiálním postojům ČR a exekutivy ČR. Myslím ale, že Senát je především horní komorou našeho parlamentu a jeho momentální politické složení je pak spíše druhořadou skutečností.

     

    Zájem Američanů a Rusů o JE Temelín a dostavbu této velké energetické investice je celkem pochopitelný. Co stojí trochu v pozadí, je to, zda tuto investici skutečně potřebujeme a budeme potřebovat. A to i přesto, že proti jaderné energetice není v podmínkách ČR zas tak moc výhrad. Obdobná situace ale panuje např. okolo dalšího „megaprojektu", kterým je stavba kanálu „Dunaj – Odra – Labe". Obecně lze tuto investici do vodohospodářské infrastruktury a využití vodní dopravy vnímat pozitivně, ale opět je na místě otázka, zda se nejedná o „investici pro investici"? Zda oba tyto obří projekty mají a budou mít patřičnou návratnost. Využijeme energii vyrobenou v „jaderce" pro naše potřeby nebo jenom vyvezeme? Po dobrodružných akvizicích ČEZu na Balkánu a jeho podivné roli ve fotovoltaickém průšvihu jsem proti tomuto „státu ve státě" ve střehu. Budeme využívat plavební kanál k něčemu užitečnějšímu, než je jen plavba rekreačních lodí? Jako je tomu například v projektu splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou.

     

    Pokud by tomu tak nebylo a šlo by jen o to dát impulz našemu hospodářství, je možná lepší investovat do oblastí se zaručenou a rychlou návratností. Jako třeba do silniční a železniční dopravní infrastruktury a její vzájemné provázanosti a synergie. S tím ale souvisí, kdy a jak rozhodují odborníci, kdy a jak ekonomové a kdy a jak politici. A do jaké míry jsou tato jejich rozhodování provázaná. Nechme se překvapit.

     

    Miroslav KREJČA, senátor

    Sdílet