Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Co je to Rada Evropy?


    Rada Evropy (RE) je mezivládní organizace, která byla založena v roce 1949, sdružuje 47 zemí a dalších 5 zemí se statusem pozorovatele. Hlavní deklarované cíle RE jsou ochrana lidských práv, pluralitní demokracie, právní stát, evropská kulturní identita a hledání řešení některých palčivých problémů dnešní společnosti. Každá z účastnických zemí deleguje do Parlamentního shromáždění RE (PS RE) své zástupce. Počet členů každé takové delegace se odvíjí od počtu obyvatel členské země, stejně tak příspěvek do společného rozpočtu. Celkem tvoří PS RE 636 zástupců národních parlamentů, polovina z nich ve funkci řádných členů, druhá polovina pak jako tzv. náhradníci. PS RE má pouze hlas poradní. Druhou hlavní částí RE je pak Výbor ministrů s exekutivní pravomocí a v rámci RE působí též Komisař pro lidská práva a Evropský soudní dvůr pro lidská práva. Všechny tyto orgány sídlí ve francouzském Štrasburku.

     

    Od listopadu 2012 do října 2014 jsem se stal jedním ze zástupců ČR v této organizaci. Česká republika s ohledem na počet svých obyvatel disponuje sedmi hlasy v plenárním shromáždění a čtrnácti hlasy ve výborech RE. Poslaneckou sněmovnu zastupuje 5 řádných členů a stejný počet náhradníků, Senát pak zastupují 2 řádní členové a 2 náhradníci, přičemž postavení všech je zcela rovnocenné, pouze se odvíjí od toho, kdo má momentálně mandát k příslušnému hlasování.

     

    První dojem nováčka v Radě Evropy může být i velice rozporuplný. Chvíli může mít pocit, že se ocitnul na jakési groteskní kravatové technopárty. Pak začne rozlišovat tři hlavní skupiny aktérů – politiky, lobbisty a aktivisty. Následně pochopí, že vedle většinové skupiny standardních politiků tu mají zastoupení i extrémní křídla této profesní skupiny. Jak ti, pro které je politika pouze součástí jejich byznys plánu, tak ti, kteří jsou pouhými hlasateli politických ideologií. A v okamžiku, kdy se plenární zasedání či příslušný výbor začne zaobírat některým z pikantních témat, to občas završí i pocit jakéhosi inkvizičního tribunálu. Nelze se při tom zbavit pocitu, že si RE pro takovéto pranýřování někdy vybírá právě ty nejslabší a nejsnáze zranitelné země, kterým se snaží implantovat beze zbytku své vidění světa. Ony úctyhodné a silné země, které v RE díky svému početnějšímu zastoupení mají převahu, ovšem zapomínají, že to, na co měly ony staletí, musí jejich mladší demokracie zvládnut za desítky či jednotky let. Poněkud to však narušuje relativně silné postavení Ruska.

     

    Měl jsem to štěstí (anebo snad smůlu?), že se hned při mé první účasti na jednání PS RE probírala řada citlivých témat – Kosovo, vztah Ruska a Gruzie, političtí vězni v Ázerbájdžánu apod. Ale i ČR byla na pranýři – za kastrace a sterilizace, které prý poškozují lidská práva deviantů. K lidským právům jejich obětí se ale žádný z kritiků naší cesty nehlásil. Lidská práva a jejich respektování je krásná idea. Musí být ale velice pečlivě vážena práva všech aktérů. V případě kritiky ČR tomu ale bohužel nebylo.

     

    Materiály projednávané na PS RE jsou nejprve probírány v příslušných výborech. Těch s odborným konkrétním zaměřením je 7, osmým je pak výbor obecný (pro jednací řád a imunity). Osud mě zavál do výboru pro právní otázky a lidská práva. Svoji roli tu ale hrají též politické frakce, kterých je pět. Jejich prostřednictvím dostávají členové pokyny jak hlasovat. Já si dopřávám ten luxus, že nejsem členem žádné z nich a řídím se tedy především podle sebe a podle zahraničně-politických zájmů České republiky jako celku. Povídání o činnosti výborů a politických frakcí PS RE by také nebylo bez zajímavostí, ale to snad až někdy příště.

     

    Rozhodně ale pobyt v Domě Evropy ve Štrasburku, kde sídlí a zasedá RE, lidi sbližuje. Toalety tohoto molochu, kde je zaměstnáno několik tisíc zaměstnanců a kterým protéká značný rozpočet, jsou totiž řešeny tak, že slyšíte i pouhý dech těch, kdo právě dlí ve vedlejších kójích, a to bez rozlišení, zda se jedná o dámy či o pány. Když se pak s dotyčnou osobou srazíte na chodbě při odchodu z tohoto hygienického zařízení a pohlédnete si do očí, je mezi vámi navázán intimní vztah na celý život. Možná v něčem intimnější, než je mezi vámi a vašimi životními partnery.

     

    Rada Evropy, vzhledem k tomu, že jsou v ní zastoupeny i státy nejen mimo EU, ale i mimo Evropu, není pouze čistě evropskou strukturou. Vliv na dění v Evropě ale rozhodně má a hlavně utváří do značné míry obraz Evropy v očích mimoevropských pozorovatelů. I když jsou pro mě bližší ty „tvrdé" evropské struktury – Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada, s nimiž lze v rámci evropského legislativního procesu intenzivně komunikovat, má zkušenost s podstatou a fungováním Rady Evropy určitě také svoji cenu.

     

    Z oken Paláce Evropy koukáte na další dva „evropské" komplexy. Na Evropský soud pro lidská práva a na druhé sídlo Evropského parlamentu, ve kterém jako úlitba Francii probíhá jednou kvartálně zasedání celé bruselské infanterie, spojené s neskutečně komplikovanými a nákladnými přesuny aparátu a dokumentů EP. Krize – nekrize, Evropa utrácí vesele dál. Revize všech orgánů EU a RE a jejich obsahový a personální audit a především odstranění veškerých duplicit by určitě přinesla velice výrazné úspory. A to nejen finanční, ale i zvýšení akceschopnosti a efektivity jednání a rozhodování. Zatím ale tyto instituce jsou spíš Bumbrlíčky polykajícími neskutečné množství zdrojů. Kdosi kdysi sice řekl, že zdroje tu jsou, ale realita je bohužel poněkud odlišná.

     

    Podcenění efektivity veškerého konání je ale vidět i na vlastním jednání RE, které je z logistického hlediska poněkud nepochopitelné. Jak při jednání výborů, tak při jednání pléna jste občas na pochybách, o čem se zrovna právě jedná. Nikde není zřetelně konstatováno, co je právě projednáváno a o čem se právě hlasuje. Musíte být neustále ve střehu a konfrontovat si písemné podklady s výroky speakerů, přičemž program se občas mění a přeskupuje. Přitom obyčejné světelné informační tabule, na kterých je zobrazeno, co se právě projednává a o čem se právě hlasuje, má u nás snad již každé obecní zastupitelstvo, o krajských nemluvě. Konzervativismus není někdy ke škodě, v případě RE ale rozhodně dobru věci nepřispívá.

     

    Tolik několik postřehů z letošního prvního jednání PS RE. Někoho to možná zaujme, někoho to možná více napruží proti evropské integraci, někoho to zcela mine, někdo třeba vypustí na moji adresu nějakou kritickou poznámku. Jako jeden ze 14-ti zástupců ČR v tomto orgánu cítím ale povinnost informovat alespoň rámcově i své domácí okolí o tom, co se odehrává tak trochu někdy mimo náš pohled, přesto ve svých důsledcích velice blízko. A samozřejmě má tato informace subjektivní náboj. Prostě jak to vidím já.

     

     

    Miroslav Krejča,

    senátor

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 vladimír 2013-02-11 16:46
    Ta informace je fajn.Snad bude někoho zajímat.Je potřeba se na články pana senátora dívat z pozice,že jsme si ho zvolili senátorem a jistě bude znovu v roce 2014 kandidovat.Prot o mi to povídání o kojích,kde slyšíte dech,nebo něco jiného moc nesedí.Tak to vidím já.
    Citovat