Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Zchudlý hvozd


    ODJINUD: Měl to být velký krok ke spravedlnosti. Zlom s velkým Z v otázce rozdělení veřejných prostředků mezi státem, městy a menšími obcemi. Zákon o rozpočtovém určení daní byl jednou z priorit vlády a po náročném vyjednávání byl konečně přijat sněmovnou loni v červenci. Větší města jako Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, dosud výrazně zvýhodněná, co se týče příjmů v přepočtu na obyvatele, přicházejí letos o více než miliardu. Naopak dvanáct miliard má přitéct do menších a středně velkých obcí.

     

    Jenže jak už to tak v Česku bývá, ani tak dlouho a pečlivě připravovaná legislativa není zcela bezchybná. A pro někoho půjde o chyby s velmi bolestivými následky. Své o tom vědí především menší obce v jihozápadním pohraničí země, které leží v bezprostřední blízkosti Národního parku Šumava. Kvůli nastavení některých daňových koeficientů přijde řada z nich o podstatnou část obecního rozpočtu. Někteří starostové hovoří dokonce o bankrotu.

     

     

    kvilda zima

    Kvilda v zimě

     

    „Domlouvali jsme si schůzky ve Sněmovně, Senátu, mluvili jsme s panem Kalouskem, a dokonce jsme psali prezidentovi, ale zatím jsme se žádné výraznější odezvy nedočkali. Spíš na nás byl tlak, abychom to neřešili a zákon mohl být bez řečí schválen," říká Václav Vostradovský, starosta Kvildy. Radnice, kterou vede už ve třetím období, je jednou z těch postižených, které celou situaci ještě dokážou vcelku unést. Podle nejnovějších propočtů přijde letos přibližně o milion korun. Pro malou obec se 170 obyvateli jde však o třetinu rozpočtu, takže ztráta bude více než citelná.

     

     

    „Máme rozjeté projekty s evropskými dotacemi, kde je od nás samozřejmě vyžadována spoluúčast. Stavíme čističku odpadních vod, rekonstruujeme vodovod, a to všechno se musí nějak zaplatit. Zároveň se ale musíme starat o turisty, a pokud dojde na lámání chleba, budou pro nás pochopitelně přednější místní obyvatelé," vysvětluje Vostradovský.

     

     

    Turismus je s Kvildou spojen zásadním způsobem, jedná se totiž o tranzitní bod pro zbytek Šumavy. Horské městečko postavené poblíž jezerních slatí je v podstatě vstupní branou do pohraničního hvozdu. Když se vydáte z Prahy kolem Strakonic a po dlouhé době konečně minete kulisy domků s neonovými nápisy typu Lesbi show, případně Neue Mädchen, dorazíte na planinu obestavěnou typicky šumavskými domky a chatami. Řada bývalých rekreačních chat má vytlučená okna a zeje prázdnotou, menší sjezdovky plné lyžařů a zástupy běžkařů přesto dávají najevo, že pro turisty má Šumava stále své kouzlo. Právě z Kvildy se vydávají na západ nebo na jih směrem k Lipnu.

     

    „Ročně tu obsloužíme asi tři čtvrtě milionu turistů," vypočítává Vostradovský. Je to jen o něco menší číslo, než kolik lidí ročně navštíví celý národní park. Z obecního rozpočtu dává Kvilda na turismus nemalou částku. Například na známý projekt zelených autobusů, šumavské hromadné dopravy, která turisty převáží po celém pohoří. Stejně jako ostatní obce přispívá také na takzvanou Bílou stopu, trasu šumavských běžkařských stezek, jejichž údržba stojí ročně celkem 2,5 milionu korun. „Turismu se ta vzniklá situace může výrazně dotknout. Myslel jsem, že alespoň kvůli tomu nás budou poslouchat," stěžuje si Vostradovský.

     

     

    zdroj: týdeník Euro

     

    foto: Josef Rychtář

    Sdílet