Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Červencová přízemní mrazivost na Šumavě


    Máme za sebou první polovinu července a místo vysokých letních teplot, na které jsme byli poslední roky i na Šumavě již zvyklí, sledujeme spíše to, zda nám nějaká projasněná noc nepřinese přízemní mrazík a nepoškodí naše výpěstky. Chladných nocí s vyjasněním se v dosavadním průběhu léta vyskytlo hned několik. Díky mnoha standardním a účelovým šumavským meteorologickým stanicím (dále jen stanice) je sledování výskytu chladu a mrazivosti na různých místech prostřednictvím kontinuálního měření teploty vzduchu snadnější dokumentovat.

    Nejnižší teplotu první poloviny letošního července měřenou ve standardní výšce 2m zaznamenala stanice Kvilda – Perla (-4,0 °C), následována stanicí Rokytská slať (-3,5 °C) a stanicí Březník (-2,8 °C). Ještě nižší teploty jsou však při nočním vyjasnění zpravidla zaznamenávány právě v přízemní vrstvě díky podchlazení zemského povrchu vlivem vyzařování tepla vůči obloze a díky stékání těžšího studeného vzduchu v povrchové vrstvě do nižších partií. Přičemž dle charakteru a polohy lokalit jsou někde rozdíly mezi teplotou ve 2m a teplotou přízemní markantní, jinde mohou být zanedbatelné. Přízemní teplota se měří standardním teplotním čidlem, které je ovšem bez radiačního krytu a mělo by být umístěno na volné ploše ve výšce 5 cm nad sečeným trávníkem. Takovou teplotu zrovna výše uvedené stanice běžně neměří, naopak je standardně měřena např. na klimatologických stanicích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jako jsou Churáňov, Vimperk, Volary, Černá v Pošumaví nebo Vyšší Brod, a dále na některých amatérských dobrovolnických či výzkumných stanicích.

    Ze stanic, jež zaznamenaly v červenci na Šumavě přízemní mrazíky, lze uvést stanici ČHMÚ v nejlidnatějším městě Šumavy, ve Volarech, kde byla registrována přízemní teplota -1,2 °C, a u lipenské přehradní nádrže v Černé v Pošumaví, kde bylo při zemi těsně pod nulou s hodnotou -0,1°C. Přízemní mráz zaznamenalo několik výzkumných stanic, a to u osady Pasečná -1,3 °C, u Mrtvého luhu -2,1 °C, v Arnoštově -2,5 °C, či u Řasnice -3,3 °C. Letní přízemní mrazíky nejsou jen doménou chladných údolí, tzv. mrazovek, ale vyskytují se často i v hřebenových partiích. Zde bývají lepší podmínky pro podchlazení přízemní vrstvy, přestože tomu běžná teplota měřena ve 2m a výše zdaleka nenapovídá, protože se zde netvoří jezera studeného vzduchu tak, jako v údolích. Červencový přízemní mráz tak letos zaznamenala např. stanice Jezerní hora (-1,3 °C v nadmořské výšce 1307 m), Plechý (-2,7 °C, 1344 m) a Březník – hřeben (-4,1 °C, 1350 m), kde byla přitom současně měřena nejnižší teplota ve 2 m +4,6 °C, čili rozdíl od přízemní téměř 9 °C. Nejnižší přízemní mráz v první polovině července však přeci jen zaznamenaly údolní lokality, a to konkrétně stanice Žďárek s hodnotou -5,5 °C a Knížecí pláně s hodnotou -6,4 °C. Právě stanice Knížecí pláně má zatím v červenci nejvyšší počet dní s naměřeným přízemním mrazem, a to 12 z dosavadních 15 hodnocených. Čili v první polovině tohoto nejteplejšího letního měsíce zde při zemi nemrzlo pouhé tři dny, přičemž minimální denní teplota, resp. den s přízemním mrazem se hodnotí od 22 h SELČ předešlého dne do 22 h dne běžného.

    Mrazivost Knížecích plání je také dobře patrná na vzhledu zdejší vegetace. Podobně jako na jiných silnějších mrazovkách, zde v nejchladnější části údolí Vltavského potoka zaujmou zakrslé formy smrku. Těm téměř každým rokem právě v první polovině léta omrzají nově rašící vnější letorosty, které jsou v rané fázi růstu na mráz nejcitlivější. Mrazu odolají snáze jen letorosty skryté uvnitř koruny, díky čemuž smrky houstnou, ale do výšky přirůstají jen velmi pozvolna, nebo vůbec. S letními mrazy se z dřevin lépe vyrovnávají zakrslé formy borovice nebo břízy, jiné druhy se podobným lokalitám naopak raději vyhýbají. Nepřežily by zde. Odolností vůči mrazu naopak kolikrát udivují některé druhy bylin, jímž silnější mráz nepoškodí ani květy. Přízemní mráz se v letních měsících nemusí vyskytovat zákonitě jen při zemi, ale při souběhu vhodných podmínek dle výše popsaného principu se s ním setkáváme také na střechách domů, čelních sklech automobilů i jiných vůči jasné obloze „zeširoka vystavených“ homogenních površích. Do určité míry se tento jev vyskytuje i u některých stromů na povrchu jejich korun, kde nečekaně v pozdním jaru omrznou květy i listy snáze, než níže uvnitř stromu nebo pod korunou. Přízemní mrazivost nejen v letní polovině roku jistě stojí za pozornost, ať už měřením teploty vzduchu nebo jinu formou dokumentace.

    Průběh teploty vzduchu poloviny letošního července na Knížecích pláních prezentuje přiložený graf, specifickou vegetaci mrazových lokalit Šumavy potom vybrané snímky mrazových forem smrku na Březníku a pod Jezerní slatí (Kvilda – Perla), zmrzlé letorosty smrku na Žďárecké slati a Knížecích pláních, červencové jinovatky na loukách u Řasnice.

     

     

     

    (jp)

    Sdílet