Z pokladů muzea Šumavy (13)

Zámky od městské brány

Neznámý autor, 18. století (?)

zamek 1

Dva mohutné železné zámky hájily vstup do města jednou ze tří sušických bran. S velkou pravděpodobností to byla brána Klášterská (Mostní), která se vystavěla až v 60. letech 17. století a demolovala se jako poslední v roce 1856. O předání zámků do muzea se zatím nepodařilo najít konkrétní zprávu. Muzeum si jich však náležitě považovalo, protože v roce 1895 byly navrženy jako jeden z exponátů reprezentujících Sušici na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Do užšího výběru však tehdy nakonec nepostoupily. Dnes jsou součástí stálé expozice.

 

zamek 2

Zamykání městských bran bylo svrchovaně důležitým bezpečnostním opatřením v době, kdy město Sušice fungovalo jako pevnost. Vlastní provoz bran měli na starosti tři branní, kteří bydleli buď přímo v bráně anebo v domku situovaném při příkopu v předbraní. Každé časné ráno bránu odemkli a pečlivě kontrolovali všechny příchozí. Současně s tím vybírali od kupců a venkovanů, přicházejících do města se zbožím na týdenní a výroční trhy, clo (ungelt) a mýto. Večer potom brány zamykali, aby se zabránilo nebezpečí číhajícímu zvenčí. Zavřená vrata bran však rozhodně nebyla nepřekonatelnou překážkou (např. v roce 1742 je bez větších problémů vylomili francouzští vojáci).

 

Kromě strategického měly klíče k zámkům od městských bran (k dispozici je kromě branných měli patrně i úřadující purkmistři) také důležitý symbolický význam. Když se Sušičtí 27. září 1620 vzdávali generálu císařských vojsk Balthasaru Marradasovi, deklarovalo právě předání klíčů od bran kapitulaci města a vložení jeho osudů do rukou císaře (celý výjev je kouzelně zpodobněn v cestopisu Jindřicha Michaela Hýzrla z Chodů). S oslabováním vojenské role Sušice počínaje 18. stoletím klesal i obranný rozměr zamykání městských bran. V první polovině 19. století zanikl institut branných a krátce poté se strhly i všechny hlavní brány (1836, 1842, 1856).

 

Jan Lhoták

Foto Bohumil Krutiš