TIP na víkend: šumavská jezera

Černé a Čertovo jezero na Šumavě

 

Trvalým lákadlem pro turisty, a to nejen v letní sezóně, jsou bezesporu šumavská jezera. Šumava jich má celkem osm, z toho pět na české a tři na německé straně hranice.

Jezera na české straně jsou jediná jezera ledovcového původu na území České republiky. Primát  v mnoha směrech drží Černé  a Čertovo jerzero.

 

Dostat se nim můžete několika způsoby, jedním z nich je například využití  vláčku na trase ze Špičáckého sedla na Černé jezero, procházkou pak k Čertovu jezeru  a  zpět na sedlo…

 

 

 

foto: Jan KUBITA

{gallery}susice/2019/07_cervenec/tip_vikend/{/gallery}

 

{jcomments off}

 

 

O koupání v šumavských ledovcových jezerech ale neuvažujte – jak uvádí Správa NP Šumava, osvěžující koupel v horkých letních dnech, třeba v Černém jezeře na Železnorudsku, je možná příjemná pro návštěvníky, ovšem devastující pro ekosystém těchto unikátních biotopů.

 

 

Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a Laka. Pět ledovcových jezer patří mezi nejčastější cíle návštěvníků Šumavy. Plešné jezero navštíví ročně na 25 tisíc lidí, jezero Laka více než dvojnásobek a cestku k Prášilskému jezeru si ročně najde bezmála 70 tisíc návštěvníků. V letních měsících se přitom někteří v nich koupají a to i přes přísný zákaz.

 

 

„Žádné jezero nezůstává ušetřené. Jen na Plešném si to málokdo troufne, jelikož tam je stálá služba našich strážců. Asi nejhorší situace je v tomto ohledu na Černém jezeře, které si mnozí pletou s plovárnou,“ upozorňuje vedoucí Informační a strážní služby Správy NP Šumava Adam Diviš. 

 

„Přitom nerespektováním zákazu koupání lidé vážně poškozují velmi citlivé vodní ekosystémy jezer. Znečištění, které je s koupáním spojeno, negativně ovlivňuje přírodní prostředí živočichů a rostlin, které tu žijí. V ohrožení tak jsou i například šídlatky, vodní plavuně, které v Černém a Plešném jezeře mají u nás jedinou lokalitu výskytu,“ vysvětluje hydrobioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková. 

 

Ekosystém ledovcových jezer je velmi citlivý a ani za více než 20 let po odsíření uhelných elektráren, jejichž emise doslova převrátily život v jezerech naruby, se ještě nevrátil do normálu.

 

 

Zdroj: TZ NP Šumava