Líbil se ‘flaškinet’, i Annínské ženy

Annínská pouť – jak je to možné?

 

V poslední době jsem navštívila dvě akce v poměrně malých vesničkách. Již loni se mi moc líbilo ve Včelné pod Boubínem, kde je  jen několik stálých obyvatel, zbytek jezdí “na luft” . Dokáží však téměř nemožné, při Slavnostech medu je najednou vesnička plná návštěvníků, řekla bych, že by kámen nepropadl. Mají vždy krásný program, Nedvědy, Pavlínu Jíšovou, místní si nacvičí představení a večer se tančí, co dech stačí, třeba při oblíbeném Albatrosu. Byla jsem tam jen jednou a tak jsem si říkala, že to bude vyjímka.

Letos jsem  ale byla v sobotu 29.7 v Anníně na Sklářské pouti a nevěřila jsem svým očím. Vesnička opět maličká, tak jako Včelná a těch několik obyvatel, v čele s Lukášem Milotou, zvládlo třídenní maratón, za který by se nemusela stydět ani Plzeň nebo Sušice. Páteční koncert na Mouřenci, neděle duchovní. V sobotu prošel průvod s královnou sklářů, celodenní muzika a pouťové atrakce i se stánky se staročeským zbožím,  to prostě nemělo chybu. Pečené prase spolu s klobásami a dobrým pivkem vše jen dolaďovalo.

 

P1270410

 

{gallery}susice/2017/07_cervenec/annin_pout/jetozajmav/{/gallery}

V neděli jsem se dostala na návšěvu do sousedního kraje, do Hajan u Blatné. Opět malá vesnička a opět se všichni sejdou a vzájemně si pomohou. Ženy napekly občerstvení, hasiči se členy obecního zastupitelstva zařídili párty stan pro případ deště, paní Hana Gregorová zajistila stánky se staročeskou  tématikou a ruční výrobou z drátků, sušených květin, nebo provázků. Celé odpoledne hrála muzika, děti se bavily na kolotoči nebo skákacím hradu a všichni seděli pod stanem a společně se bavili tak, jak by to mělo být asi všude.


Tak mě tohle vše donutilo popřemýšlet, jak je možné, že víska s několika domky zvládne udělat, dá se říct, mega akci, na kterou přijdou všichni a středisková obec, ať se děje cokoliv, se musí spokojit jen s málo místními. Ať je to pouťová zábava, nebo nějaký koncert, lidi ve větší vsi prostě neumějí držet pohromadě a ocenit to, že pro ně někdo vymyslel a zařídil nějakou zábavu. Myslím, že je to veliká škoda.

Marie Bubeníková      

{jcomments off}