Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání
  • Články



    NÁZOR ANTONÍNA SCHUBERTA: V týdnu od 13. do 21. května uskutečnila skupina zástupců Šumavy pracovní cestu po národních parcích Velké Británie. Návštěva směřovala do jednoho národního parku v Anglii (Peak District) a tří národních parků ve Skotsku (Cairngorms, Loch Lomond a Trossachs, Northumberland). Jako starosta centrální šumavské obce jsem do Velké Británie nejel kvůli ochraně druhů či biotopů. Hlavním cílem mé cesty bylo poznání, jak vypadá ochrana přírody v tradiční demokracii. Už dlouho před návštěvou Británie jsem upozorňoval na skutečnost, že porovnávat Šumavu kupříkladu s Bavorským lesem příliš nelze. Ne proto, že by na bavorské straně rostly jiné smrky a běhali jiní jeleni. Srovnávat nelze především rozvinutost německé a české demokracie. I s vědomím tohoto rozdílu jsem však obtížně skrýval úžas nad stabilitou a spravedlností systému, který jsem měl možnost poznat právě na Britských ostrovech.

     

    Většinovými vlastníky území tamních národních parků jsou soukromé osoby. Už to znamená, že vyhlášení národního parku se neděje na základě diktátu a planých slibů, ale na základě dohody a principu pevných pravidel a jejich dodržování. A je jedno, zda jde o nejstarší britský národní park vyhlášený v roce 1951, anebo o park vyhlášený v roce 2004. Národním parkem se tak vyhlašuje a označuje území, se kterým souhlasí zejména tamní region. Hlas mezinárodních organizací na ochranu přírody je výhradně poradní a v žádném případě není silnější, než vůle lidí, kteří na území parků žijí.

     

    Pravidla pro území britských národních parků vyplývají z jasných a neměnných dlouhodobých cílů. Český „zázrak" spočívá v tom, že dokážeme strategii péče o území změnit klidně 3x do roka, pokud v tomto období dojde ke změně vlády a nástupu nového ministra, který jmenuje nového ředitele parku. Takové „zázraky" ve Velké Británii nedokáží. Kupříkladu management plán pro národní park Cairngorms je vypracován na 50 let. A co takový management plán obsahuje? Zásady ochrany přírody a krajiny, zlepšení přístupnosti národního parku k jeho poznávání všemi cílovými skupinami, zlepšování ekonomiky území, rozvoj regionu a konečně PR a marketing s cílem zvýšení zájmu návštěvnické veřejnosti. Ředitelé tamních národních parků jsou mimo jiné spoluodpovědní za regionální rozvoj a přirozeně se na tomto rozvoji aktivně podílejí. Bylo pro mě velmi bolestné poslouchat ředitele národního parku Peak District Jima Dixona, který za pomoci masterplánu zcela zásadně pomohl regionu národního parku. Laické veřejnosti pojem masterplán pravděpodobně nic neříká, ale obdobný projekt téhož názvu byl plánován i na Šumavě. Jako mnoho jiných plánů, které jsou nám řadu let předkládány, i šumavský masterplán byl pouze prostředkem k manipulaci, ze kterého pro Šumavu nevzešel žádný užitek.

     

    Z britské mise by se dalo napsat mnohé, ale jedno poznání je velmi zásadní. Od řady přírodovědců, politiků, bývalých ministrů a aktivistů slyším rady, jak to v národních parcích Evropy dělají jinak a lépe než na Šumavě. Viděl jsem již mnohé a jsem si čím dál jistější, že největší rozdíl mezi Šumavou a dalšími evropskými parky spočívá především v přezíravosti ochránců přírody vůči místním obyvatelům. Ti jsou, spolu s divočinou, přirozenou součástí příběhu jménem Národní park Šumava. Slovo divočina v Británii neznamená, že by byli z takového území vyháněni domorodci a území přestalo vytvářet měřitelné ekonomické hodnoty. Divočina je marketingovou pozvánkou, která u návštěvníků vyvolá zájem, na jehož základě se ochrana přírody stává životním stylem. Spojené království je bezpochyby zemí, kde si královská rodina, vláda a parlament plně uvědomují svoji odpovědnost jak za přírodu, tak i za lidi, kteří jsou její nedílnou součástí.

     

    Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NP Šumava

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #6 Bohumír 2013-05-26 19:09
    Dovolím si o sobě říct , že jsem ze Šumavy..už asi 50 let...moji rodiče oba pracovali v lese..my děti o prázdninách chodily na brigády automaticky do lesa...uklízet les , pálit klestí , sázet stromky...jenže tehdy bylo polesí v každé vsi a na tom polesí bylo několik hajných a každý ten jednotlivý hajný měl na starosti svůj úsek lesa...a ten hajný do toho lesa chodil každý den , takže věděl o každém kůrovcovém stromě...našel strom , došel na polesí a poslal tam Honzu s pilou..ten pokácel nejen ten strom , ale i několik dalších okolo...pak přijel Tonda s koňma a ty stromy vytahal a odvezl...na to vyrazily tetky a spálily klestí a vysázely tam dvakrát tolik mladých stromků...ty se pak ošetřovaly aby dokázaly dospět...pokud ale stromy uschnou a nikdo nenasází jiné , myslím si , že samy nevyrostou...pů da pod nimi už dávno nebude lesní a ani žádná jiná...eroze se postará...jedin é pozitivum...z Třístoličníku je teď krásný výhled...ne jako za komunistů , kdy tam rostly ukrutně veliký smrky... ;-)
    Citovat
     
     
    #5 Zdenek_ 2013-05-24 22:16
    Cituji Jirka:
    No, srovnávat Šumavu se skotskými národními parky opravdu nelze. Už proto, že - jak píše autor, vlastníky území jsou v Británii převážně soukromé osoby, a soukromé vlastnictví je na ostrovech svaté. Mohou si s ním tedy dělat, co je jim libo. Dále proto, že hory ve Skotsku dnes nemají žádný hospodářsky ocenitelný význam. Klidně by mohli udělat bezzásahovou zónu z půlky Skotska a nestalo by se vůbec nic. Proč to neudělají, to opravdu nevím, je to jejich věc, ale já nechci, aby to v naší zemi dopadlo s ochranou přírody jako v Británii, ač mám tu zemi hodně rád. Skutečně "původní" krajina, tedy "divočina", není v Británii už vůbec žádná. Není tedy ani co chránit. My máme jedinečnou možnost ze Šumavy "vytvořit" hodně velké území ponechané přirozenému vývoji. Lidé, kteří tam žijí by to měli pochopit a přizpůsobit se tomu, mohou z toho profitovat mnohem lépe, než z těžby dřeva. Nebo tam můžeme vybudouvat Disneyland a na Kvildě malé šumavské Las Vegas. Podnikavcům a pár místním by se to určitě líbilo.


    a co takový chlap který umí jen stou motorovou pilou bude dělat ma kvildě modravě čím by si asi tak mněl vidělavat a hlavně kdeto samí sou ty ženy který sazí nový porost a co ostatní obyvatele na ty se budou pražáci jezdit dívat jak do indianské rezervace na vzácný to druh nejprve je zajistit lidem praci a tou na šumavě bylo od nepaměti v lese a pak mužem se bavit o nějaký ochraně přírody je vidět ochrana těma duhákama jak to dopada když se něčeho zmocní fanatici demagogové a lidi který tomu nerozumí už na lesarně v písku sme se učili o lesnim ekosistemu a ona to zas tak jednoduchá věc neni kurovec je sice součastí přírody ale to by šumava musela vypadat jina a né že je smrk kam se dohlédne nonokultura ono k te přeměně na kulturně přírodní území je také třeba pomoct tim že na pokácené místo nasazím listnáče a jehličnany buk dub javor jedli a třeba habr nebo lípu ale prostě nejprve je třeba napravit lidskou chybu před 170 lety a pomalu to měnit jinač pod smrkem muže být zase jen smrk a za 80 až 90 let se to zopakuje
    Citovat
     
     
    #4 ing.Libor Bezděk 2013-05-24 15:27
    Nějak nerozumím konci příspěvku pana Jirky. A zajímalo by mně kde bydlí a odkud píše pan Jirka. Mně totiž připadá konec článku jako asi ironie, i když v celku na mně působí komentář trochu tíživě s podtextem výsměchu obyvatelům Šumavy spadajícím do oblasti parku.
    Zdravím Vás Slunce v duši
    a budu rád za event. vysvětlení o tom, že se mýlím.
    Já totiž jsem alergickej na články, kde se nabádá k pochopení v tom, že se k Vám do obýváku nastěhuje skupina nějaké havěti a Vy to musíte vydržet v rámci programu někoho, kdo by tutéž havěť nepustil ani na sto metrů od svého.
    Citovat
     
     
    #3 Jirka 2013-05-24 09:06
    No, srovnávat Šumavu se skotskými národními parky opravdu nelze. Už proto, že - jak píše autor, vlastníky území jsou v Británii převážně soukromé osoby, a soukromé vlastnictví je na ostrovech svaté. Mohou si s ním tedy dělat, co je jim libo. Dále proto, že hory ve Skotsku dnes nemají žádný hospodářsky ocenitelný význam. Klidně by mohli udělat bezzásahovou zónu z půlky Skotska a nestalo by se vůbec nic. Proč to neudělají, to opravdu nevím, je to jejich věc, ale já nechci, aby to v naší zemi dopadlo s ochranou přírody jako v Británii, ač mám tu zemi hodně rád. Skutečně "původní" krajina, tedy "divočina", není v Británii už vůbec žádná. Není tedy ani co chránit. My máme jedinečnou možnost ze Šumavy "vytvořit" hodně velké území ponechané přirozenému vývoji. Lidé, kteří tam žijí by to měli pochopit a přizpůsobit se tomu, mohou z toho profitovat mnohem lépe, než z těžby dřeva. Nebo tam můžeme vybudouvat Disneyland a na Kvildě malé šumavské Las Vegas. Podnikavcům a pár místním by se to určitě líbilo.
    Citovat
     
     
    #2 Vladimír 2013-05-23 21:40
    Že by pánové Bursík,Bláha a další experti nevěděli co ví pan Schubert?Ostuda .
    Citovat
     
     
    #1 Stanislav 2013-05-23 19:22
    Máte naprostou pravdu. Bohužel deficit demokracie neplatí jen pro Šumavu ale i pro celý stát!
    Citovat